Tatranské náuční stezky

Milé rodinky.

Státní lesy TANAPu pro Vás a Vaše ratolesti připravili několik naučných stezek, které Vám nejen zpestří turistiku, ale přinesou i nové poznatky a vědomosti o tatranské přírodě (ať už o vzniku, fauně, flóře i zákonitostech přírody).

Naučná stezka Zverovka (Západní Tatry)

Státní lesy TANAPu připravili novou nauční stezku. Jde o okruh dlouhý kolem 2 200 metrů , který začíná i končí na Zverovce. Klidnou chůzí se dá projít za necelou hodinu. S nápadem přišel Oto Baračka z Ochranného obvodu ŠL TANAPu na Zverovce - vycházel z daností terénu az toho, že ne každý návštěvník Tater musí mít zájem o vysokohorské túry, ale že ho může oslovit tělesně méně náročná procházka.

Stezka je specifický tím , že se zde nachází jediná tabule s textem - na začátku trasy. Z ní se návštěvník dozví stručnou charakteristiku naučného chodníku, uvidí mapku trasy a názvy jednotlivých zastavení. Ty jsou v terénu vyznačeny jednoduchými koly, na kterých jsou schránky - když je návštěvník otevře, má k dispozici informační materiál (texty a obrázky formátu A4). V podstatě se tedy jedná o samoobslužnou informační soustavu. Na trase je 5 zastavení na tato témata - jak vzniká les, Studený potok, jako strom končí svůj život, činnost ledovců a plíšky Maras, horniny.

Ze Štrbského Plesa na Popradské pleso (Vysoké Tatry)

"Lesem mezi Plesem a plesem" i tak by se dal nazvat chodník dlouhý necelé čtyři kilometry vedoucí přes hřbet Trigana. Projít se dá přibližně za půldruhého hodiny. Během čtrnácti zastavení se turista dozví nemálo podrobností o tom, že les nejsou pouze stromy, ale i živočichové a rostliny žijící v něm.
Neméně zajímavými jsou informace týkající se vzniku Tater, jejich geologie a struktury půd, popisu dřevin a jejich cílového zastoupení nadcházejícímu přírodnímu lesu. Jeden z informačních panelů se věnuje výlučně popisu lavin, které právě v této oblasti jsou velmi časté. I to je důvod, proč je turistický chodník vedoucí po červené značce v zimě uzavřen.
V dobrém počasí však naučná stezka můžete projít po zimní cestě značené zelenou turistickou značkou. A to v obou směrech: tak od Štrbského plesa na Popradské tak z Popradského plesa na Štrbské.

Naučná geologická plocha Podmuráň (Belanské Tatry)

Jedinečnou geologickou expozici svého druhu na Slovensku ve volné přírodě mohou vidět návštěvníci Tatranského národního parku při návštěvě Javorové doliny. Modře značkovaných chodníků před vstupem do doliny vytvořili pracovníci Státních lesů TANAPu naučit geologickou plochu Podmuráň. Dominují jí vzorky hornin, které se v Tatrách nacházejí od jejich vzniku až dodnes. Na skalách jsou tabulky s popisem názvu horniny, jejího původu a věku s dodatkem, která část Tater je z té které horniny budována. Malé části každé vystavené horniny jsou zbroušeny tak, aby byla jasně viditelná její struktura.

Součástí geologické expozice v přírodě jsou panely s fotografiemi a podrobným popisem samotného zrodu Tater, způsobu a časového období jejich zdůrazňování i jejich tvarování do dnešní podoby. Složitý výrazový slovník geologie je překladu do lehce srozumitelných textů. Přitom každý z nich doplňuje fotografie nebo kresba, kterou si přímo na místě může turista porovnat se skutečností.

Geologické expozici v přírodě dominuje žulový balvan s plastikou znázorňující pravěké moře, ze kterého Tatry vzešly. Přímo na místě nechybí panoramatická fotografie Tater s popisem vrcholů, které má turista možnost vidět před sebou. Nakonec navršená kupa kamení, která je součástí expozice, symbolizuje More dotlačeny ledovcem do údolí.
Naučná stezka Roháčske plesa (Západní Tatry)

Od srpna loňského roku je v Roháčské dolině po rekonstrukci turistické veřejnosti znovu přístupný Naučná stezka Roháčske plesa. Na osmi panelech lemujících modro značkovaný turistický chodník vedoucí od rampy při parkovišti na Zverovka až po třetí Roháčske pleso se mohou turisté dozvědět podrobnosti o nejvzácnějších druzích zdejší fauny a flóry.
Hned první panel, informující o lavinách a škodách, které způsobují Roháčské přírodě, stojí na cestě vedoucí k Ťatliakovej chatě právě na místě, kde každoročně lavina poškodí les. Obsah panelů nabízí možnost vidět nejen běžné druhy květeny rostoucí hned vedle turistického chodníku, ale i jiné vzácné druhy skrývající se na vzdálenějších místech. Jelikož ne každý má možnost setkat se s medvědem, rysem nebo kamzíci, může se o jejich reálných podmínkách života na Roháčských strmých svazích dozvědět více zv pořadí pátého panelu.

Naučný turistický chodník prochází vedle tří Roháčských plesech, a tak na panelech nemůže chybět ani popis zdejšího vodstva. Je na nich přiblížen nejen vznik ples a současný život v nich, ale také skutečnost, že jsou součástí povodí Černého moře. Pro lepší představivost turistu jsou na všech panelech použity výlučně fotografie z míst, kde právě stojí.

Naučná stezka Juráňova dolina (Západní Tatry)

Procházku Naučný chodník Juráňova dolina byste si měli rezervovat nejméně tři hodiny čas. Spíše se vám osm kilometrů dlouhou trasu sotva podaří projít. Pokud se přistavíte při každém z pěti panelů, dozvíte se podrobnosti o historii, fauně i flóře této vzácné přírodní rezervace. Skutečným zážitkem je přechod soutěskou - krasovým reliéfem, který do dnešní podoby vymodelovala do vápence voda. Vzácností je, že v celém Karpatském oblouku právě v těchto místech roste kosodřevina v nejnižších polohách. Unikátem navíc je vápencomilná flóra, která je nejkrásnější na jaře.

Najít naučná stezka nebude problém: v Oravicích na křižovatce se vydáte po červené turistické značce. Ať vás nemýlí, že část cesty procházíte vedle Tichém potoku v Tiché dolině. Když budete v cestě pokračovat, tatáž červená turistická značka vás přivede Juráňovou dolinou až do sedla Umrlá. A zpět do Oravice můžete pokračovat Bobroveckou dolinou po zelené značce. Vzdát se procházky nemusíte ani tehdy, když se počasí pokazí. Turistický chodník je přizpůsoben pro pěší turisty tak, že se dá kaňonem projít za sucha i za mokra.

Naučná lokalita Partizánska nemocnice (Západní Tatry).

Žluto značkovaný turistický chodník k Partizánské nemocnici pod Salatínem je zároveň chodníkem vedoucím k naučné lokalitě Parizánska nemocnice. Během túry se návštěvník z pěti panelů dozví podrobnosti o osudech lidí, kteří v Salatínskej údolí v prosinci 1944 až únoru 1945 přežili. "Lesnický srub v Salatínskej údolí v prosinci roku 1944 přiklonil 14 zraněných partyzánů, jejich dvě ošetřovatelky a lékaře. V podmínkách tuhé Roháčské zimy obyvatelé lesnického srubu - partyzánské nemocnice přežili dva dlouhé měsíce. Protože sestup do nedalekého Zuberce nebyl možný, lékař spolu s ošetřovatelkami musel jednomu z raněných amputovat prsty. Bez uspání, s nožíkem a jediným léčivem, hypermangan. Raněnému hrozila otrava krve. Lékař byl vyslán pomoc hledat v Polsku. Záchranné akce se ujala polská horská služba TOPR. Za velmi těžkých terénních i povětrnostních podmínek se podařilo 11. a 12. února 1945 všech raněných spolu s ošetřujícím personálem přepravit do Zakopaného. Nikdo nezemřel, "v krátkosti vylíčil Juraj Majerčák, vedoucí ochranného obvodu Zverovka Státních lesů TANAPu.

Žltoznačkovaný chodník k bývalé polní nemocnici začíná na rozcestí u památníku SNP a Juraj Majerčák ho podrobně popisuje: "Chodník vede do nevýrazného zarostlého žlabu, kterým protéká malá bystřina. Po jejím překročení se traverzy přes zalesněný boční hřeben dostaneme do dalšího žlabu, který je užší a strmější. Nejprve vystoupáme jeho skalnatým dnem strmě vzhůru, pak odbočíme doprava. Pokračujeme stezkou v traverze až přijdeme k srubu Partizánské nemocnice. Po prohlídce místa se vrátíme stejnou cestou. Je to nenáročná a pohodlná procházka smrkovým porostem trvající jedním směrem přibližně jednu hodinu. Z chodníku jsou zajímavé pohledy severním směrem na zvláštní a jižním směrem na masiv Předního Salatín. "

Naučná stezka Zadní Měďodoly (Belanské Tatry).

Modře značený turistický chodník táhnoucí se z Tatranské Javoriny do Kopským sedla má od dnes svých deset zastavení. Státní lesy TANAPu tak prostřednictvím informačních tabulí naučného chodníku Zadní Měďodoly nabízejí turistům informace nejen o zdejší fauně a bohaté květenu Belianských Tater, ale i neopomenutelným historii doliny. Odpovědí na otázku Co trápí les, jsou fotografie zachycující kůrovcovou kalamitu, která se nevyhnula ani zdejším smrkové monokultury. Podrobnosti o zrodu a proměnách Tater turistům nabízí Naučná geologická plocha Podmuráň. Z dalších zastavení se turisté dozvědí, že les dokáže vodu pohltit a pak ji postupně uvolňovat, že soutěska Branky tu nebyla od nepaměti a že ji vytvořil právě Meďodolský potok, že medvěd je skutečným vládcem lesa, že v pasteveckých válkách pastýři i umírali a že se v Předních i Zadní Měďodoly v minulosti měděná ruda skutečně dolovala.

Přibližně čtyři kilometry dlouhý naučný chodník začínající v Tatranské Javorině a končící v Kopským sedle se dá klidnou chůzí projít za tři hodiny. "Povrch turistického chodníku je v dolní části vhodně upravený i pro dětské kočárky," říká Marián Šturcel, náměstek ředitele Státních lesů TANAPu a dodává: "První necelé dva kilometry z Tatranské Javoriny k horárni Podmuráň pokud naučné geologické ploše je chodník přístupný i pro invalidní vozíky . Chodník není ani cyklistickou trasou. A tak věříme, že bude pro krásné prostředí, které ho obklopuje vyhledávaný zejména rodinami s dětmi. "

Naučná stezka Pramenisko (Vysoké Tatry)

Pět zastavení má nová naučná stezka Prameniště ve vzácném území stejnojmenné Národní přírodní rezervace Tatranského národního parku . "Naučná stezka je součástí téměř 3,5 kilometrového Procházkové okruhu, který začíná při expozici tatranské přírody - botanické zahradě v Tatranské Lomnici . Samotný naučná stezka Prameniště je dlouhý asi 800 metrů a od botanické zahrady je vzdálen přibližně jeden kilometr . Klidnou chůzí se dá tento nenáročný okruh projít za dvě hodiny, " říká Igor stavních ze Státních lesů TANAPu.

Zmíněných pět zastavení na naučné stezce Prameniště vypráví o jedinečném území, ve kterém významnou roli hraje voda. "Prameniště je ukázkou tatranských podmáčených olšových lesů. Ráz tohoto území určuje zejména voda v podobě žlábkem , potoků i stojících vod. Navíc hladina spodní vody je blízko povrchu nebo přímo na něm, " vysvětluje Igor stavních. Návštěvník naučného chodníku Prameniště se tak během procházky dozví, proč je zdejší okolí zamokřené a že vodou ovlivněny prostředí není bez života. O lese ovlivněném vodou io tom, jaké živočichy a rostliny v něm žijí, informují návštěvníky panely umístěné vedle chodníku. Přitom ze dvou vyhlídkových plošin mají turisté možnost vidět část území vzácného prameniště. Na jedné z plošin je na dřevěné tabuli vygravírovaná krajina s popisem štítů srovnatelná se skutečností, kterou turista vidí před sebou.

Pro svou jedinečnost bylo Prameniště prohlášeno za národní přírodní rezervaci (území s nejvyšším stupněm ochrany ) , patří do seznamu 72 národně významných mokřadů a je součástí sítě evropský významných stanovišť Natura 2000 v kategorii horské a podhorské lužní lesy.

 Zdroj: www.lesytanap.sk